Pokusy - Malování ohněm

Na filtrační papír nakreslíme tyčinkou navlhčenou nasyceným roztokem dusičnanu draselného(případně KClO3) jedním tahem obrázek. Obrázek necháme uschnout. Potom opatrně zapálíme žhavou špejlí začátek obrázku(můžeme propíchnout papír, pak se kresba vypaluje po obou směrech). papír nesmí hořet, jen doutnat.



Více zajímavých obrázků v odkaze.

Pokusy - manganistan draselný + kyselina sírová

Smícháme-li KMnO4 s H2SO4, získáme heterogenní roztok (pevná látka v kapalině). Když do tohoto roztoku namočíme kousek dobře hořlavého předmětu(v našem případě filtračního papíru),  po chvíli sám vzplane.





Více fotografií v odkaze.

Pokusy- Samozápalná směs

Do důlku v kopečku s 2-5g KMnOkápneme asi 1ml glycerolu. Po 3 až 5ti minutách začne probíhat postupně se zrychlující reakce. Směs se sama zapálí a shoří. Rovnice: 4 KMnO4 -> 2 K2Mn2O3 + 3 O2 , 2 C3H3O3 + 7 O2 -> 6 CO2 + 8  H2O
Samotný KMnO4 se nevznítí. Teprve po přidáním glycerolu dojde k zapálení směsi KMnO4 poskytuje kyslík. Když se samozapálení nedaří, zkuste přidat pár kapek H2SO4 je možné, že je KMnO4 nebo glycerol zastaralý a obsahuje více vlhkosti.



Více foto v odkaze.

Pokusy - Hoření sodíku

Kousek sodíku velikosti hrášku opatrně vložíme do misky s vodou s přídavkem fenolftaleinu. Nastane prudká reakce, při niž se Na teplem vznítí. Nutné ochranné brýle.


Více foto v odkaze.odkaze.

Pokusy - Rozklad chloridu amonného

Do železné misky dáme NH4Cl. Při zahřívání nad kahanem se chlorid amonný rozdělí na kyselinu chlorovodíkovou( HCl) a amoniak (NH3). Opět je vidět bílý hustý dým.Popis obrázku: Použili jsme měděnou misku, takže je plamen zabarven zelenomodře.


Více foto v odkaze.

Pokusy -Modrý plamen


Odděleně navážíme 1g chloridu amonného, 4g dusičnanu amonného a 4g práškového zinku. Směs promísíme v porcelánové misce a vytvoříme kužel.Tento kužel pokapeme malým množstvím vody. Směs po chvilce vzplane modrým plamenem a létají z něj jiskry.

Více fotek najdete v odkaze.

Pokusy- Jododusík


Jemně rozetřený jod protřepeme ve zkumavce s koncentrovaným roztokem a po čtvrthodině roztok zfiltrujeme. Filtrační papír s jododusíkem natrháme na kousky a sušíme na vzduchu položené na větší kus filtračního papíru (cca hodinu). Když jsou krystalky jododusíku suché(černošedé), explodují slabým nárazem (poklepeme delší skleněnou tyčinkou, menší kousky třeba smetáčkem), plemenem, nebo ostrým světlem. Látka je nebezpečná v suchém stavu, připravuje se proto jen v malém množství. Veškerá manipulace je možná jen s vlhkým preparátem.

více fotografií v odkaze.

Maryša - Alois a Vilém Mrštíkové

Název knihy: Maryša
Autor knihy:
- Jméno a příjmení autora: Alois a Vilém Mrštíkové
- Národnost autora:Česká
- Alois Mrštík pocházel z Jimravova. Byl publicista, prozaik, dramatik a autor venkovské prózy. Přispíval i do lit. časopisů Lumír, Zlatá Praha, Světozor apod. Působil jako učitel na jižní Moravě. Zemřel v Brně na tifus. Povídky: Dobré duše, Hore Váhom, Nit stříbrná.
- Vilém Mrštík pocházel z Jimravova. Byl prozaik, dramatik, literární kritik a překladatel. Vystudoval gymnázium v Brně. Část života strávil v Praze, kde chtěl studovat malířství. Místo malířství studoval práva, po roce studium ukončil a věnoval se literatuře. Na jeho tvorbu působil ruský kritický realismus. Do časopisů Rozhledy, Lumír, Zlatá Praha, Národní listy, České revue, Moravské revue psal jako divadelní a literární kritik. Jako novinář prosazoval naturalismus. Navštěvoval kroužek ruštiny na Masarykově univerzitě. Překládal ruské a francouzské díla. (L.N Tolstoj, N.V. Gogol, Guy de Maupassant). Próza: Stíny, Obrázky, Pohádka máje, Kniha cest, Zlatá nit aj.Drama:Paní Urbanová, Anežka. Spáchal sebevraždu.
- Autory řadíme do tzv. kritického realismu, který působil během druhé poloviny 19.století.
- Kritický realismus hodně ovlivnily obě světové války.
- V knihách se nejčastěji vyskytuje rozebírání lidských vztahů, zabývající se jejich podstatou a kritická analýza společnosti.
- V 19. století došlo k rozvoji technických a přírodních věd. Velkým rozvojem procházel i průmysl. Ve Francii probíhala revoluce, díky které přešla Francie od absolutismu k občanství.

Kniha:
- Drama: určené prohru na jevišti, (dialog, monolog, přímá řeč postav) dělí se na tragédii, komedii a činohru. Tato hra se skládá z pěti jednání.
- Hlavní postavy: Maryša- jemná, mladá dívka střední postavy, venkovanka, Lízalova dcera, nosí sukni z květovaného šátku a vyšívanou kordulku (krajková vesta), Lízal- šedesátiletý sedlák menší postavy, k chůzi kvůli bolavé noze potřebuje hůlku, oblečený je v kroji z východního okolí Brna, působí jako vychytralý lakomec, Vávra- čtyřicetiletý, velmi sebevědomí mlynář, Francek- štíhlý, smělý, hrdý, prudký, statný rekrut (odvedenec na vojnu), Lízalka- Maryšina matka, umíněná, tvrdá, selka.

Děj se odehrává v říjnu 1886 na Moravské vesnici. Maryša a Francek jsou do sebe zamilovaní, ale Lízal slíbil svoji dceru s věnem mlynáři Vávrovi. Maryša protestuje, mezitím odchází Francek na tři toky na vojnu. Maryša prosí matku, prosí otce, rozmlouvá s mlynářem Vávrou. Všichni jsou neústupní a přemlouvají Maryšu k sňatku. I přes Maryšin vzdor k sňatku dojde. Maryša je v manželství nešťastná. Vávra ji bije, a tehdy neústupný otec ji chce vzít zpět domů. Po dvou letech se Francek vrací z vojny domů a chce, aby s ním Maryša odešla do Brna. Už byli odhodlaní k odchodu, ale Maryša nakonec nedošla na místo setkání. Vávrovi vadí, že chodí Francek za Maryšou a vyhrožuje mu. Jejich spory dojdou až tak daleko, že Vávra po Franckovi střílí. Maryša se velmi trápí, tak se rozhodla, že otráví Vávru. Dala mu jed do kafe. Drama končí přiznáním Maryši, že Vávru otrávila.
Jazyk: Slovácké nářečí (= nespisovná vrstva jazyka, zejména slovní zásoba, částečně větná skladba, je typická pro určité území)- oblast Moravského Slovácka, tvrdé y je nahrazováno měkkým,
- část textu: Vávrová (Maryša) : Eh, tak se pté…mě je to jedno.
Vávra: Ba jedno. Všecko je ti jedno. To, co ty, to nedovede ani keró šupem vodí po světě.



Zajímavost: Celá kniha je psaná ve Slovanském nářečí, je to první kniha, při které jsem se musela zamýšlet, jestli vůbec rozumím tomu, co čtu. Některé pasáže jsem si musela přečíst vícekrát, než jsem pochopila, o co se v daném úryvku jedná.

Pokus - Bengálské ohně

Podle toho, jaký chceme aby měl bengálský oheň zabarvení připravíme následující směsi:
Pro žluté zabarvení bengálského ohně smícháme 12g chlorečnanu draselného, 12g škrobu a 6g dusičnanu sodného. Pro zelené zabarvení 12g chlorečnanu draselného, 12g škrobu a 6g dusičnanu barnatého. Pro červený plamen 12g chlorečnanu draselného, 12g škrobu a 6g dusičnanu strontnatého. Pro modrozelené zabarvení plamene 12g chlorečnanu draselného, 12g škrobu a 6g dusičnanu měďnatého. Všechny ingredience navážíme do porcelánové misky a pomocí hmoždířové paličky rozetřeme do sebe. Poté směs všech látek nasypeme do železné misky. Směsi se zapalují koncentrovanou H2SO4 z pipety (stačí několik kapek).Kvůli velkému dýmu a výparům pracujeme v DIGESTOŘI.




Více fotek najdete v odkaze.

Pokus - Peklo ve zkumavce

Do těžkotavitelné zkumavky, pod kterou podložíme misku, dáme 3g KNO3 a intenzivně zahříváme kahanem. Po roztavení dusičnanu přidáme kousek rozžhaveného dřevěného uhlí velikosti fazole. Až reakce proběhne a směs dohořívá, vhodíme do zkumavky malou lžičku práškové síry. Reakce je velmi exotermická. Při správném postupu roztaví zkumavku. Přidání síry se může podle potřeby opakovat. POZOR: Při vkládání dřevěného uhlí je možné vyskočení, používejte tedy ochranné brýle. ( rovnice : 4KNO3 + C + S > SO2  +  CO2  + 4KNO2)




Více fotografií naleznete v odkaze.

Metylenová modř jako redox. - indikátor

Do baňky o objemu 1000ml nalijeme roztok: 8g NaOH, 9g glukózy v 500 ml destilované vody. K roztoku se přidá 4ml 0,1%ního roztoku metylenové modři. Baňka se uzavře gumovou zátkou a protřepe. Modrý  roztok se po několika minutách  v klidu zcela odbarví. Při protřepání se znovu objeví modrá barva roztoku. Je to způsobeno oxidací a redukcí glukózy, a redukcí a oxidací metylenové modři ( její ox. forma je bezbarvá, red. forma- modrá). Pokud již pokus nefunguje, je potřeba baňku odzátkovat- vznikne kyslík.


Více foto naleznete v odkaze.

Pokusy - nehořlavá látka

Do směsi čistého ethanolu a vody (2:1) ponoříme gázu nebo látku, kterou vyždímáme a zapálíme. Páry ethanolu hoří, látka neshoří. Může se objevit modrý plamen či modré sraženinky na látce. Tento "fígl" se používá ve filmech, kdy jsou kaskadéři zapáleni a hrají hořící osobu.



Více foto v odkaze.

Plamenné reakce

Z dnešní laboratoře (4.6.2012) - CuCl2 hoří modružlutozeleným plamenem, který jiskřičkuje, NaCl - výrazně oranžový plamen, CuCl - zelenomodrý plamen bez jisker, BaCl2 - žlutočervenozelené zabarvení plamene, SrCl - výrazně červený plamen, Li2SO4 - vínově červený plamen

Z předchozích laboratoří (21.5.2012) -Na+ - sytě žlutá, K+ - slabě fialová, Li+ - purpurově červená, Ca2+ - cihlově červená, Sr2+ - karmínově červená, Ba2+ - zelená až žlutozelená, Cu2+ - modrozelená, BO2§ esterová zkouška- zelená (pyrotechnika)



Více fotografií naleznete na CLC- Důkazy kationtů- 21.května 2012 a CLC- chemické pokusy-4.června 2012

Pokus - Zlatý déšť

Do jedné kádinky dáme 50ml vody a 0,33g KI, do druhé kádinky 50ml vody a 0,33g Pb(NO3)2. Obě kádinky zahříváme na trojnožce nad kahanem s azbestovou mřížkou. Oba roztoky přivedeme k varu a horké slijeme do Erlenmayerovy baňky, kterou postavíme do studené vody (nebo chladíme pod tekoucí vodou). Po čase vznikají "zlaté" krystalky PbI2, které jsou za horka rozpustné a za chladu téměř nerozpustné. Při slévání nesmí vzniknout žlutá sraženina. Pokud se tak stane, baňku zahřejeme a opět ochladíme (rovnice: Pb(NO3)2  + 2KI --> PbI2  + 2KNO3 ). Více fotografií najdete v odkaze.




Pokus - tajný inkoust

Roztokem hexakyanoželeznatanu draselného napíšeme text na filtrační papír. Po uschnutí přetřeme papír roztokem Fe2(SO4)3. Jako "pero" zvolíme třeba kus špejle, které na konec namotáme vatu. Stejně to uděláme i na potření síranem železitým.
Více fotek naleznete v odkaze.






Pokus - sloní zubní pasta

Do odměrného válce nalijeme 70ml peroxidu vodíku (H2O2 30%) a několik ml saponátu (jar) a směs zamícháme. Dále si vytvoříme 20ml nasyceného roztoku KI. Roztok KI rychle nalijeme do odměrného válce s peroxidem. Vzniká hodně pěny, která je teplá, vypařuje se z ní O2 a barví pokožku žlutě. ( 2 H202 --> 2H20 + O2) Peroxid vodíku se rozkládá na kyslík a vodu, KI slouží jako katalyzátor.
Více fotek naleznete v odkaze.

                                                       


Pokus - Vodotrisk

Do 800ml kádinky nalijeme vodu, cca do půlky. Do vody přidáme pár kapek kyseliny chlorovodíkové (HCl - 1:1) a indikátor. Do 1000ml baňky nalijeme 5ml amoniaku a zavřeme zátkou s dlouhou trubičkou. Baňku s amoniakem zahříváme krouživými pohyby nad kahanem, dokud se nezarosí konec trubičky a nevychází z ní výpary amoniaku ve formě bílé páry. ( Baňku držíme i za zátku, abychom zabránili vystřelení zátky). Když postřehneme výpary amoniaku, převrátíme baňku a ponoříme trubičku do předem připraveného roztoku vody, HCl a indikátoru. Roztok se ze spodní kádinky přečerpá do vrchní baňky a přitom změní barvu-efekt vodotrisku. Barvy se mění podle typu indikátoru. Na každý indikátor připravíme pokaždé nový roztok a postup opakujeme. Tashiro indikátor- roztok s HCl byl růžový, s amoniakem zelený. FF(fenolftalein indikátor)-roztok s HCl bezbarvý, s amoniakem fialkovorůžový. MO (methyloranž) - roztok s HCl růžový, s amoniakem žlutý. MČ(methylčerveň) - V tomto případě jsme udělaly pokus při pokusu a přidali jsme do roztoku vody s indikátorem více HCl. Výsledek byl takový, že měl roztok tmavě růžovou barvu a po smíchání s amoniakem přešel přes žluté zbarvení až k červenému.



Více foto naleznete v odkaze.