Autor knihy:
- Jméno a příjmení autora: Carlo Gordoni
- Národnost autora: italská
- Něco k autorovi: Číst a psát uměl od čtyř let. První hru napsal v devíti letech. Italský právník, dramatik a učitel. Stal se Zakladatel italské národní veselohry. Náměty čerpal z měšťanského prostředí. Působil ve Francii, ale svá díla posílal do Itálie. Ve Francii vychovával královské dcery. Byl představitelem Commedia dell´arte tzn. herci mají pouze stručný scénář místo psaného textu, místo typických masek a dějové osnovy vytvářel reálné postavy s propracovanými charaktery. Napsal spoustu divadelních her, které se hrají do dnes. Zemřel na chudobu po tom, co mu byla zatrhnuta penze.
- K jakému směru autora řadíme: 17. až přelom 18./19. století, klasicismus - z latiny znamená dokonalý, inspiruje se antikou, vzniká ve Francii, na vrcholu je za vlády Ludvíka XIV. kdy doznívalo baroko, fáze klasicismu:1) v 17. stol. - klasicismus, 2) v 18. stol. osvícenský klasicismus (přijal ideály osvícenství), 3) konec 18. stol. preromantismus, 4) počátek 19. stol. empír (= císařství, říše)
- Historický úvod: vládl Ludvík XIV.- král slunce, snažil se vysvobodit Francii z krize, podporoval vědce, zrušil edikt nanský. Doznívalo baroko- vznik v Itálii, z latiny přeloženo jako perla nepravidelného tvaru, znaky- baculatí andělíčci, plastika doplňuje malbu, vyklenuté zaoblení, výrazným prvkem je pohyb.Ve 2. polovině 17. století velký technický pokrok, hlavní roli hraje věda - hl. centra - Londýn, Paříž, věda se zabývá všemi oblastmi, které se týkají lidského života ( praktické účely), velká kritika světské moci (panovník) a církve, do popředí se dostává měšťanstvo, důležitá je víra v rozum a schopnosti člověka, rozvíjí se: klasicismus, osvícenství, preromantismus
Kniha:
- Žánr: komedie dell´arte = komedie profesionálních herců, herci mají pouze stručný scénář místo psaného textu, postavy mají ustálený charakter, účelem je rozesmát publikum, druh: drama = určené prohru na jevišti, (dialog, monolog, přímá řeč postav), scénické a režijní poznámky, dělí se na tragédii, komedii a činohru. a forma: próza = text, který se píše do řádků, typická pro vypravování, nebo drama. Text je členěn do odstavců, kapitol.
- Hlavní postavy a jejich charakteristika: Sluha Truffaldino - slouží dvěma pánům, neumí číst, popleta, ale na druhou stranu je vychytralý, zamilovaný do Smeraldiny, umí se vylhat z problému. Beatrice - převlečená za zesnulého bratra Frederiga, citlivá dívka, miluje Florinda, kterého se vydala hledat do Benátek, chtěla spáchat sebevraždu. Florindo - miluje Beatrice, utekl ze strachu do Benátek, chtěl spáchat sebevraždu, v souboji zavraždil Frederiga - bratra od Beatrice. Pantalone - otec Klárky, obchodník. Klárka - dcera Pantalona, miluje Silvia, nechce Frederiga, uzavře přátelství a slib mlčenlivosti s Beatrice, chtěla se propíchnout kordem. Silvio - miluje Klárku, žárlivý, výbušný, vyhrožuje. Smeraldina - služka Kláry, touží po vdavkách.
- Děj začíná tím, že se Klára a Silvio zasnoubí. V den jejich zasnoubení přijel do Benátek Frederigo Rasponi, kterému přislíbil Kláru její otec, ale jelikož mu přišla zpráva, že je Frederigo Rasponi mrtev, tak tento příslib ignoroval. Frederigo Rasponi opravdu mrtev byl. Vydávala se za něj jeho sestra Beatrice, která cestovala do Benátek za účelem najít svého přítele Florinda, který ujel do Benátek ze strachu, protože zabil v souboji Frederiga. Beatrice přijela do Benátek se sluhou. Tento sluha zapřel, že někomu již slouží a začal sloužit i Florindovi. Sluha netušil, že je Beatrice převlečená za Frederiga a že bude bydlet s Florindem v jednom hostinci. Sluha pokazil, co se dalo. Jednoho dne, když sluha nesl dopisy z pošty, tak nevěděl, který patří jakému pánovi a tak dal Florindovi oba dopisy, ať si vybere, který je jeho. Florindo uviděl na druhém dopise jméno Beatrice, a tak si dopis přečetl, a poté ho vrátil sluhovi. Sluha již přečtený dopis zalepil chlebem a dal ho Beatrice (Frederigovi), přičemž jí řekl, že neumí číst, a že si myslel, že je dopis jeho. Další věc, kterou sluha popletl, se stala, když sluha dostal měšec 100 dukátů od Pantalona, který slíbil dukáty Frederigovi (Beatrice). Sluha měšec s dukáty odevzdal Florindovi, který peníze očekával, takže si sluha myslel, že se tentokrát trefil. Jelikož Frederigo nebyl mrtev ( aspoň si to Pantalon myslel), tak byla Klára, i přes to, že byla zasnoubena se Silviem, nucena do sňatku s Frederigem. Tento fakt Klára těžce snášela a Frederiga začala nenávidět. Klára probrečela celé dny a když Beatrice viděla, jak se Klára trápí, vyzradila ji své tajemství, že se vydává za svého bratra, aby našla Florinda. Pro potvrzení přátelství a slibu mlčenlivosti si obě dívky podaly ruce. Podání rukou však uviděl otec Kláry, a tak chtěl hned na druhý den uspořádat svatbu, což vzbudilo rozruch. Pantalon se kvůli svatbě pohádal se svým starým přítelem a do hádky se zapletl i Silvio, který vyhrožoval kordem. V průběhu hádky přišel do místnosti Frederigo (Beatrice) a zachránil pana Pantalona před Silviem a jeho kordem. Frederigo se začal šermovat se Silviem a uprostřed tohoto boje přišla Klára, která situaci uklidnila (ovšem ne na dlouho). Jakmile Frederigo odešel, Silvio nařkl Kláru z nevěry a řekl ji, že ji uvidí radši v hrobě, než ve Frederigově náruči. Klára řekla, že bez Silvia umře bolestí, že je mu věrná, že ho velmi miluje a při těchto slovech přiložila kord ke své hrudi. V tu chvíli vběhla do místnosti Smeraldina a vzala Kláře kord. Klára velmi nadávala na Silvia, že by ji nechal umřít, a ani by nevzdechl. Přišel den, kdy oba pánové sluhy přišly na oběd do hostince ve stejný čas. Frederigo (Beatrice) přišel do hostince s hostem panem Pantalonem a druhý pán Florindo přišel se zpožděním. Sluha běhal od jednoho pokoje k druhému a když opět nevěděl, co komu patří, tak rozdělil porci na dvě části a donesl, od každého kousek, do obou pokojů. Sluhovi přálo štěstí, a ani protentokrát nebyl prozrazen. Klára poslala psaní Beatrice po svojí služebné. Služebné se nechtělo jít dovnitř hostince, a tak psaní předala Truffaldinovi, ať ho dá Frederigovi. Zvědaví služební otevřeli dopis a jelikož neuměli pořádně číst, vyluštili pouze slovo milovaná a bylo jim divné, proč posílá muži oslovení v ženském rodě. Při luštění dopisu sluhy přistihla Beatrice a ta za trest naplácala svému sluhovi. Když Florindo viděl, jak Frederigo (Beatrice) žduchá do jeho sluhy, šel se podívat, co se děje. Florindo vynadal sluhovi, že si nechal namlátit od cizího pána a za to dostal taktéž naplácáno. Sluha si v duchu říkal, že už je opravdu sluhou dvou pánu, protože od obou pánů dostal výplatu. Když byla Beatrice pryč a pan Florindo spal, sluha vzal oba kufry a chtěl svým pánům nachystat šaty. V kufrech byly podobné kabáty, různé papíry a knihy. Sluhu vyrušilo náhlé zavolání pana Florinda. Sluha rychle schoval všechny věci a běžel za panem Florindem. Pan Florinda požadoval svůj kabát. V kabátě našel svou fotku, kterou kdysi dostal od Beatrice. Sluha pánovi navykládal, že fotku dostal před deseti dny od bývalého pána, jehož popisu odpovídala Beatrice. Florindovi došlo, že je Beatrice mrtvá a chtěl se zabít. Beatrice (Frederigo) se vrátila do hostince a přistihla sluhu s dvěma kufry. Po sluhovi chtěla svůj kufr, protože měla řešit úřední věci s panem Pantalonem. Místo úředního dopisu však ve svém kufru našla Beatrice dopis pro Florinda, který mu sama napsala. Pro vysvětlení sluha použil stejnou historku (o bývalém pánovi) a tak Beatrice začala nahlas bědovat a litovat se, čímž se prozradila. Florindo i Beatrice se chtěli ze zármutku probodnout nožem, přičemž se spatřili na chodbě. Následovalo dlouhé vysvětlování sluhy, který řekl svým dvou pánům, že druhý sluha je Azzor. Florindo i Beatrice nad touto situací mávli rukou. Všichni se přesunuli k panovi Pantalonovi, který oddal Beatrice a Florinda. Další na řadě se sňatkem měl být již usmířený pár Klára a Silvio. Sluha poprosil Beatrice, aby se přes Kláru zeptala pana Pantalona na Smeraldinu ruku. Taktéž se sluha zeptal Florinda. Opět se řešilo nedorozumění se sluhy a s osobami, až se sám sluha z velké lásky přiznal, že sloužil dvěma pánům.
- Jazyk: spisovná čeština, hovorové výrazy (= mluvená forma spisovné češtiny, obsahuje jazykové prostředky bližší nespisovné češtině např.: bodejť), vulgarismy (= negativní silně emotivní postoj k věci nebo člověku, jsou ve společnosti nevhodné např.: Ty hubo nevymáchaná!), zdrobněliny (např.: dceruška), personifikace (= neživá věc se chová a jedná jako člověk např.: slovo padlo), přirovnání ( metafora = přirovnání na základě vnější podobnosti např.: kluk jako cumel), vlastní jména např.: Klára
- Téma: Beatrice hledá Florinda, Převlekání se za bratra, Vtipnosti sluhy dvou pánů
- Kompoziční výstavba: scénické poznámky, promluva postav, 17 výstupů, v zadu jsou poznámky k jednotlivým postavám
- Motiv: Autor sám sloužil dvěma pánům, poukázal na to, co dokáže
- Symboly: hlavní postavy: Beatrice - nešťastné lásky, odhodlání, Truffaldino - zmatenost, popletenost, Silvio a Klára - symbol lásky
- Zajímavost: V knize je použita široká škála Italských jmen.
Žádné komentáře:
Okomentovat