Spalovač mrtvol - Ladislav Fuks

Název knihy: Spalovač mrtvol

Autor knihy:

- Jméno a příjmení autora: Ladislav Fuks

- Národnost autora: česká

- Něco k autorovi: Ladislav Fuks byl český prozaik, který neměl příliš šťastné dětství. Jeho otec byl velmi hrubý policejní úředník. Většina jeho kamarádů skončila v koncentračním táboře. Žil osamělým životem. Neměl moc přátel. Kvůli své homosexualitě žil ve strachu, zda-li bude odvezen do koncentračního tábora. Jeho díla jsou skrytě autobiografická, mají psychologické účinky. Vystudoval psychologii a dějiny umění na UK. Oblibu si našel v zámcích. Pracoval v Národní galerii. První knihu napsal ve čtyřiceti letech a za krátkou dobu se stal nejuznávanějším autorem celé Evropy. Kvůli politickému nátlaku se Ladislav Fuks začal, na konci 60. let, stavět na stranu komunismu (= politická ideologie požadující společné vlastnictví odmítající třídní rozdíly mezi lidmi) . V roce 1964 se překvapivě oženil s bohatou ženou. Krátce po svatbě od ženy utekl a byl hospitalizován na psychiatrii. Zemřel v roce 1994. Nalezen byl až 2 dny po úmrtí.

- K jakému směru autora řadíme: Autora řadíme do období psychologické prózy 2. poloviny 20.století. Znaky: autoři ve svých dílech popisovali psychicky poznamenané lidi, kteří žili ve strachu a byli nešťastní. Nejčastější témata: válka, koncentrační tábory, smrt, nemoc.

- Historický úvod: Období 2. sv války (1939-1945) - židé odváženi do koncentračních táborů, zabavování majetku. Roku 1930 otevřen Libeňský most v Praze. 1939 - německá okupace českých zemí. . 2.9.1945 - oficiální konec 2. sv války, 1948 - Klement Gottwald se stává prezidentem Československa. 17. listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce (= sametová se jí říká, protože nebyla prolita krev a revoluce byla nenásilná, vedla k pádu komunistického režimu 17. listopad - 29. prosinec 1989).

- komunismus (= politická ideologie požadující společné vlastnictví odmítající třídní rozdíly mezi lidmi)

- fašismus (=politické hnutí vedené Benitem Mussolinim, znaky: charismatické vůdcovství, připouští soukromé vlastnicví pod podmínkou, že bude sloužit kolektivnímu prospěchu znaky: charismatické vůdcovství, připouští soukromé vlastnictví pod podmínkou, že bude sloužit kolektivnímu prospěchu)

Kniha:

- Žánr: novela- příběh soustředěný na jednu událost, epizodu. Bez vedlejších dějových linií, překvapivý závěr druh: střední epika- vypravuje o skutečnosti, má děj, příběh je rozvíjen postavami, vypravěčem, odehrává se v nějakém prostředí a čase a forma: próza- text psaný do řádků, typické pro vyprávění nebo drama, text je členěn do odstavců a kapitol.

- Hlavní postavy a jejich charakteristika: Pan Kopfrkingl: Roman, ze začátku velmi hodný a milý muž, nedá dopustit na svou ženu Lakmé, pořád vzpomíná, jak se poznali, má dvě děti - Zinu a Milivoje, pracuje v krematoriu, je posedlý svou prací, nekouří, nepije a používá nadnesené výrazy, má rád hudbu a taky rád čte - především knihu o Tibetu a noviny, stane se z něho necita, člen NSDAP a vrah. Willi Reinke: přesvědčivý, manipulativní člověk, člen NSDAP, hrdý na svou Německou krev, zastánce Hiltera. Marie - (Lakmé): manželka pana Kopfrkingla, milá, něžná, nevýrazná, poloviční židovka, má dvě děti - Zinu a Milivoje.

- Děj: Pan Kopfrkingl získává "zákazníky" pomocí pana Strausse, který ve své cukrárně nabízí lidem lístky do krematoria. Pan Kopfrkingl je vzorný otec, a tak bere svou rodinu do panoptika, aby jim ukázal, jak se žilo v době, kdy se umíralo na mor. Jednou navštíví byt Kopfrkinglů přátelé Reinkeovy. Pan Willi Reinke přesvědčuje pana Kopfrkingla, aby přešel do SdP. Pan Koprfkingl ,ani jeho rodina, s touto nabídkou nesouhlasí, protože nikdo neumí německy, a ani nemají německé knihy. V práci pan Kopfrkingl zaučuje pana Dvořáka. Vysvětluje mu, že při spalování mrtvého nepřichází tělo do styku s plameny, ale pouze s horkým plynem. Pan Kopfrkingl je vášnivým čtenářem novin a také poslouchá rádio, ze kterého se dozvídá o příchodu mobilizace a o schůzi v Mnichově o pohraničí. Pan Kopfrkingl, vhledem k jeho práci, často polemizuje o životě. Vždy myslí na svoji rodinu, a tak se vydává do obchodu pro dary (Zině koupí šaty a Lakmé koupí límec). V den oslavy Zininých 17. narozenin je u Kopfrkinglů živo. Spousta chlebíčků, dortíků, vína a hostů. Pan Kopfrkingl neustále obrací veškerou konverzaci ke smrti. Hovoří o tom, že svatba je jako smrt - také jednou za život. Celou tamější společnost ovlivňuje k zpopelnění - aby se člověk navrátil k tomu, z čeho vzešel, v prach. Kamarád Willi zve Miliho a Pana Kopfrkingla na box, aby se podívali na pořádné Německé muže. Během pozorování boxu opět Willi tlačí na pana Kopfrkingla ohledně Hitlera. Nátlak Williho roste. Willi navštíví rodinu Kopfrkinglů i na Štědrý den a přesvědčuje pana Kopfrkingla že má Německou krev, že je silný muž, který by měl podporovat Německý národ a bojovat proti bídě. Ani u Štědrovečerního stolu si pan Kopfrkingl neodpouští povídání o mrtvých z jeho práce. Nadešel den, kdy se pan Kopfrkingl nechává přemluvit a stává se členem SdP. Jako přijímací rituál má za úkol pan Kopfrkingl jít oblečený za žebráka k židovské radnici a poslouchat, co si židé povídají. Za nějaký čas je pan Kopfrkingl ( už jako člen NSDAP) pozván do Casina, kde ho Willi a další úředníci navádí proti jeho známým - že jsou židé, nemají rádi Němce a jejich vůdce a to je špatně. Úředníci se nebojí zajít až tak daleko, že navádí pana Kopfrkignla proti vlastní ženě a dětem. Pan Kopfrkingl se ohrazuje tím, že se klidně, i přes to, jak svoji ženu miluje, nechá rozvést. Jednoho dne na procházce na vyhlídku má pan Koprfkingl narážky na Lakmé, ohledně toho, že je židovka. Pan Koprfkingl je povýšen (protože ředitele odvezlo gestapo), a tak to chce se svou ženou sám oslavit ( děti odjeli na dušičky k tetě do Slatiňan). Požádá svou ženu, ať si obleče ty nejhezčí šaty, připraví večeři a koupel. V koupelně mají Kopfrkinlgovi pokažený ventilátor, na který pan Kopfrkingl navazuje smyčku, a když Lakmé leze na židli, s úmyslem zapnutí ventilátoru, pan Koprfrkingl kopne do židle a nechá Lakmé oběsit. Na kriminální polici pan Kopfrkingl hlásí sebevraždu své ženy s důvodem, že těžce nesla svůj židovský původ. Jednou bere pan Kopfrkingl syna do krematoria, aby mu ukázal, jak vše funguje. Pan Kopfrkingl chce předejít trápení svého syna a tak ho chladnokrevně zmlátí železnou tyčí a přidá do rakve jednoho vojáka. Pan Kopfrkingl se má stát ředitelem nových plynových komor. Plán, jak zabije dceru překazí němci, kteří pana Kopfrkingla odvezou do blázince.

- Jazyk: kniha psaná v er- formě (= ve třetí osobě), spisovný jazyk, promluva postav, monology (= samomluva, hovor jedné postavy), německé věty a výrazy (Heil dir im Siegeskranz a In der Heimat, in der Heimat), epitetony = básnický přívlastek,výslovně pojmenovaná vlastnost (= čarokrásná, něžná, nadoblačná), Německá jména: Kopfrkingl,Strauss, Reinke.

- Zajímavost: Byly pro mě zajímavé německé slova a věty, kterým jsem vůbec nerozuměla. Obecnou zajímavostí pro mě bylo, že se pan Kopfrkingl nechal přemluvit do NSDAP.