Autor knihy:
- Jméno a příjmení autora: Viktor Dyk
- Národnost autora: česká
Něco k autorovi: Básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický (= vědomí příslušnosti k jednomu národu, často souvisí s vymezením vůči národu jinému) politik. Jedním z jeho učitelů byl i Jirásek. Vystudoval právnickou fakultu, působil ale jako novinář a spisovatel. Podílel se na redigování (= redigování obsahuje redakční úpravy - funkce redaktora) časopisu Lumír. Během první světové války se podílel na protirakouském odboji (= organizoval Masaryk s Benešem, jedná s o vytvoření Dohod s různými státy, činnost odboje spočívala v organizování armády- krajané v USA, Kanadě a Belgii) . Kvůli své literární činnosti byl vězněn. Jeden z nejvýraznějších odpůrců tzv. Hradní politiky ( během 1. republiky (= vznik 1918, zánik s Mnichovskou dohodou 1938) - politici kolem Masaryka a Beneše). Charakteristika díla: deziluze - rozpor skutečnosti a snu, ironie, symbolismus. Další díla: Zmoudření Dona Quijota, Milá sedmi loupežníků.
- K jakému směru autora řadíme: autora řadíme k buřičům na přelomu 19. a 20. století. Znaky: radikalismus = vyhrocenost, bohémský život (= netradiční, neuspořádaný život), revolta = protest, antimilitarismus = proti válce, volná láska = kdo chce, s kým chce.
- Historický úvod: Buřiči navazují na Českou modernu, konec I. sv. v1914 - 1918, česká dekadence vznikla nejspíše ze zklamání dobou, na konci 19. století se bilancuje ( vyvozování závěrů), vstup do 19. století byl plný očekávání - na konci 19. stol. jsou ideály zničeny > to vyvolává skepsi = nevíra v něco, apatii = nezájem, objevují se pocity, že snažení je zbytečné a bezcenné, vznik nových politických stran + skupin, hlavně anarchistické - pobuřují.
Kniha:
- Žánr: novela- příběh soustředěný na jednu událost, epizodu. Bez vedlejších dějových linií, překvapivý závěr druh: střední epika- vypravuje o skutečnosti, má děj, příběh je rozvíjen postavami, vypravěčem, odehrává se v nějakém prostředí a čase a forma: próza- text psaný do řádků, typické pro vyprávění nebo drama, text je členěn do odstavců a kapitol
- Hlavní postavy a jejich charakteristika: Krysař - cizinec, cestuje po světě a odhání myši svou kouzelnou píšťalkou, pesimista, zamiluje se do Agnes, lidé ho berou jako někoho méně cenného, moudrý, zkušený, některým nahání strach, . Agnes - krásná dívka, chodí s dlouhým Kristiánem, má za milence Krysaře - kterého miluje, je znásilněna Kristiánem - otěhotní, spáchá sebevraždu. Dlouhý Kristián - přítel Agnes, Krysařův rival, touží po bohatství, znásilní Agnes. Sepp Jörgen - dobrosrdečný, chudý rybář - "má dlouhé vedení", všechno mu dojde až na druhý den, nemůže se začlenit do společnosti, všichni se mu posmívají, má drozda v kleci.
- Děj se odehrává v městě Hameln, které je plné krys. Krysař přichází do města a potkává Agnes, se kterou hovoří o jeho kočovném životě ( vyhubí krysy a cestuje dál). Agnes Krysaře přemlouvá, aby zůstal a nabídla mu svou ruku, kterou Krysař stiskl. Krysař vyhání krysy z Hameln, ale ve městě zůstává také proto, že se zamiloval do Agnes. Podivuhodným občanem města je dobrosrdečný rybář Sepp Jörgen, který neustále čeká, až mu zabere ryba. Lidé si z něho dělají srandu. Dlouhý Kristián počítá s velkým dědictvím, které má získat od strýce Ondřeje. S Agnes často hovoří o zásluhách Krysaře. Agnes se snaží, aby Krysař nevěděl o Kristiánovy, a aby Kristián nevěděl o Krysařovy. Nedaleko města Hameln je kopec Koppel, na který se chodí lidi modlit, a na kterém je obrovská propast. Krysař tento kopec navštěvuje a přichází až na samotný okraj propasti, kam si ještě nikdo nikdy netroufl. Rybář Sepp Jörgen usíná na paloučku, který navštíví dvě mladé dívky. Lora dcera řezbáře Wolframa a Katchen. Tyto dvě dívky se naklání k rybáři, povídají si o něm, dělají si z něho srandu, že všechno činní až o den později. Dívky hlasitým smíchem probouzejí rozzlobeného rybáře a utíkají pryč. Na oplátku přichází, o půl noci, rybář před dům Lory a Katchen. Rybář však dívky neprobouzí, pouze jim do tmavé noci vyčítá jejich chování. Ze vzteku dokonce vyndá svého drozda z klece a zaškrtí ho - zabil to jediné, co měl. Rybářovy noční výtržnosti přeruší Krysař, který uklidňuje rybáře a přemlouvá ho, ať jde domů. Za nějaký čas už byly z města Hameln vyhnány všechny krysy, a tak Krysař očekává svou odměnu. Odměnu mu však Frosch a Strumm nechtějí dopřát, vymlouvají se na neplatnou smlouvu a na to, že je Krysař neověřená osoba. Rozhořčený Krysař odchází vše povykládat Agnes. Krysař neodbytným naléháním donutil Frosche, aby vytvořil 1000 postelí. Když tak Frosch učiní, Krysař pomocí své píšťaly promění postele v 1000 rakví. Vyrobené šaty od Strumma promění Krysař na 1000 rubášů. Tu noc Krysař probdí vedle Agnes a rozplývá se nad její krásou. Ráno se Krysař jde podívat do zahrady, kde se setkává s Kristiánem. Kristián se zajímá o to, proč Krysař neopustil Hameln, když už jsou krysy dávno vyhubeny. Krysař odpovídá Kristiánovy popravdě a bez výčitek. Naštvaný Kristián jde ihned za spící Agnes. Po Krysařově procházce k němu promlouvá hlas ďábla, aby šel do hospody Žíznivý člověk. V hospodě Krysař naráží na cizince v plášti, který přesvědčuje Krysaře, že se svou píšťalou zvládne mnohem víc, než jen hubit krysy. Krysař pozoruje Agnes ve dveřích. Je slabá, vysílená a docela studená. Krysař se snaží zjistit, co se stalo. Agnes křičí po Krysařovi, ať ji zabije, že nechce mít Kristiánovo dítě - Krysařovi vše dochází. Po dohodě s Agnes Krysař opouští Hameln. Starost o Agnes začíná mít i její matka. Agnes bez jakéhokoliv vědomí ostatních odchází na Koppel. Matka navštíví Kristiána a ten jí všechno poví. Krysař nachází matku Agnes a zajímá se, kde je. Matka říká Krysařovi, že Agnes odešla na Koppel. Rozzlobený Krysař píská na píšťalu aby našel Agnes a aby pomstil město Hameln. Krysař prochází městem s píšťalou, a všichni lidé se připojují za ním, probouzí se v nich zapomenutá touha a vzpomínky na dávné hříchy. Zvuk píšťaly všechny vede k propasti, do které spadnou. Jestli se potkal Krysař s Agnes, nikdo neví. Na druhý den udivený rybář prochází prázdné město. Rybář slyší píseň píšťaly a jde za ní, jenže po cestě zvuk píšťaly přeruší křik malého nemluvněte. Rybář bere dítě do náruče a jde s ním za zvukem píšťaly. Už stojí na kraji propasti a dítě začne opět křičet tak, že překřičí zvuk píšťaly, rybář opouští propast a jde hledat ženu, která by nakrmila plačící dítě.
- Jazyk: spisovná čeština, personifikace ( = neživá věc se chová jako člověk), řečnické figury, dialogy (= rozhovory dvou postav), monology ( = samomluva, promluva jednoho člověka), přímá řeč, přechodníky (= přechodníky jsou neurčité slovesné tvary,
- jsou to tvary knižní a užívá se jich převážně v psaných projevech,dnes jsou
- často pociťovány jako tvary zastaralé), vlastní jména (= Agnes), zvolání, řečnické otázky (= nečeká se na ně odpověď).
Žádné komentáře:
Okomentovat