Postřižiny - Bohumil Hrabal

Název knihy: Postřižiny

Autor knihy:

˗ Jméno a příjmení autora: Bohumil Hrabal

˗ Národnost autora: česká

- Něco k autorovi: Narozen jako nemanželský syn Marie Kiliánové. Pozdější manžel Marie, František Hrabal (správce pivovaru v Nymburku) Bohumila adoptoval. Střední školu zakončil roku 1935 dodatečnou maturitou na reálném Gymnáziu v Českém Brodě. Studoval právnickou fakultu, kde vznikly jeho první básnické pokusy. Při zavření vysokých škol v době 2. sv. války vystřídal různá zaměstnaní. Pracoval jako písař, úředník, traťový dělník, výpravčí, skladník, pojišťovací agent, obchodní cestující, nějakou dobu prodával dokonce ohňostroje a bengálské ohně, dále působil v kladenských ocelárnách, kde utrpěl těžký úraz. Je jediným spisovatelem, který vystřídal tak pestrou škálu zaměstnání. Vysokou školu dokončil, ale kariéry právníka se vzdal. Oženil se s Eliškou, která je známá z jeho próz jako Pipsi. Literatuře se začal profesionálně věnovat až v roce 1963, kdy vydal svoji první knihu. Získal mnoho ocenění, např.: italskou literární cenu Premio Elba - Raffaello Brignetti za dílo Příliš hlučná samota, dále maďarskou cenu I. Bethlena, za knihu Obsluhoval jsem anglického krále, Národní cenu České republiky, francouzské vyznamenání Rytíř umění a písemnictví, za anglické vydání Příliš hlučné samoty obdržel cenu Georgie Theinera a cenu Jaroslava Seiferta za trilogii Svatby v domě, Vita Nuova, Proluky a jiné. Zemřel 3. února 1997 kvůli pádu z pátého patra ortopedické kliniky nemocnice Na Bulovce, údajně nešťastnou náhodou, když krmil holuby. Hrabalovy knihy: Perlička na dně, Pábitelé, Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek, Městečko u vody a další.

- v jeho dílech se objevují pábitelé - tj. člověk, který se hodně dívá, slyší, hodně si pamatuje, užívá si život, je zaujat vnitřním monologem (pokud se nedává do řeči s lidmi), raduje se z maličkostí, působí mnohdy "divně", pábitel hledá sny v běžném životě, jsou to lidé, které dokáže doslova zaujmout i ta nejobyčejnější věc

- jeho díla jsou často nedějová - tj. jde o obrazy, pocity, vývoj osobností, ale děj je nepodstatný, stojí v pozadí

- zajímavost - Hrabalovy knihy byly přeloženy do 28 jazyků, jeho jménem byla pojmenovaná planetka z hvězdárny v Kleti, v dílech se setkáme se zhruba dvěma sty názvy hospod, největších nákladů 479 000 dosáhla kniha Taneční hodiny pro starší a pokročilé

-

- K jakému směru autora řadíme: Česká literatura 2. poloviny 20. století. Mnoho spisovatelů v této době ještě reagovalo na 2. sv válku (1939-1945) ale postupem času tohle téma opustili a začali se věnovat jiným společenským problémům.

- v době Hrabalovy tvorby se česká literatura rozdělila do 3 druhů:

1) oficiální - její představitelé publikovali ve vysokých nákladech a zpětnou vazbu jim zajišťovala marxistická kritika. Psala proti fašismu, nebo podporovala komunismus. Do oficiálního proudu patřil Bohumil Hrabal.

2) exil - literatura vydávaná v zahraničí, byla psaná exulanty i autory " domácími", kteří ve své vlasti publikovat nesměli.

3) samizdat - domácí proud, literatura režimu vzdorující, množená a šířená vlastními prostředky. Cíl: zachovat kontinuitu lit. vývoje, tzv. lidově nevhodné texty byly strojopisně přepisovány a rozšiřovány mezi čtenáři

- Historický úvod: osvobození od fašismu(= politické hnutí vedené Benitem Mussolinim, znaky: charismatické vůdcovství, připouští soukromé vlastnictví pod podmínkou, že bude sloužit kolektivnímu prospěchu), vítězství komunismu (= politická ideologie požadující společné vlastnictví odmítající třídní rozdíly mezi lidmi), budovatelská literatura budovatelská literatura (= začíná vycházet v 50.letech 20.století,dovoleno vydávat jen politickou nebo socialistickou literaturu řada autorů musela emigrovat, někteří byli uvězněni),Pražské jaro 1968,konec totality konec totality(= politický systém jehož rysy jsou: uzavření hranic, centrální řízení ekonomiky,jediná strana ovládající státní aparát, policejní kontrola, sledování občanů), politickými velmocemi se stává USA a SSSR, problémy s ekologií, rasismem a terorismem, 2. září 1945 oficiální konec 2. sv. války ve světě. První valné shromáždění OSN v Londýně. 1960 - první rubínový laser v USA. 1970 - vstoupila platnost o nešíření atomových zbraní. V této době zemřely tisíce lidí následkem zemětřesení a vln tsunami.

Kniha:

- Žánr novela - příběh soustředěný na jednu událost. Bez vedlejších dějových linií, překvapivý závěr druh střední epika- vypravuje o skutečnosti, má děj, příběh je rozvíjen postavami, vypravěčem, odehrává se v nějakém prostředí a čase a forma próza- text psaný do řádků, typické pro vyprávění nebo drama, text je členěn do odstavců a kapitol

- Hlavní postavy a jejich charakteristika: Francin ( Hrabalův otec): správce pivovaru, neustále překvapován svou ženou, muž Maryšky, má bratra Pepina, trápen manželkou- podle něj se nechová jako správná žena. Francin má rád bílou kávu a chleba. Maryška ( Hrabalova matka): mladá, krásná, romantická, dovede se radovat ze života, energická, má dlouhé vlasy, kterými je proslulá. Maryška zlobí Francina tím, že pořád dovádí, pořád někde "lítá" místo toho, aby byla rozvážná, byla doma a starala se o svého muže. Má ráda zabijačkové speciality a pivo. Strýc Pepin: pábitel - vypráví všem okolo svůj životní příběh, bratr Francina, hlučný, švec, má mnoho energie, je nešikovný. Boďa: holič, stará se Maryšce o její krásné dlouhé vlasy, které ji nakonec ustřihne

- Děj se odehrává v době 1. republiky(= vznik 1918, zánik s Mnichovskou dohodou 1938) počátkem 20. let na maloměstě ( v Nymburku). Místo dění je městský pivovar, jehož správcem je Francin, který má manželku Maryšku. Maryška je hlavní postavou knihy. Všichni na maloměstě ji mají rádi, obdivují její dlouhé vlasy, je velmi energická a přátelská. Marykša ráda jezdí po náměstí na svém kole a pozoruje lidi, jak obdivují její plápolající husté vlasy. Ráda pořádá zabíjačky, na které zve pokaždé stejného řezníka pana Myclíka, na kterého nedá dopustit. Maryška pozve na zabíjačku celou správní radu pivovaru. Všichni si libují nad výbornou zabíjačkou až na Francina, který zabíječky nesnáší- místo masa a piva konzumuje raději bílou kávu a suchý chleba. Místní kadeřník Boďa Červinka se stará o Maryščiny dlouhé vlasy. Maryška vždy přijede do kadeřnictví s lahví heřmánkového odvaru a Boďa ji myje a pročesává vlasy. Maryška s upravenými vlasy sedá na kolo, projíždí se po náměstí a sleduje lidi okouzlené jejími vlasy. Francin jezdívá do Prahy na svém orionu - motocykl, který se pokaždé nějak porouchá. Vždy, když se vrátí, doveze Maryšce nějaký dárek. Jednoho dne přijíždí Francinův bratr Pepin. Tvrdí, že se zdrží jen na 14 dní, ale Francin ví, že se bratra jen tak nezbaví. Pepin je velmi hlučný, roztržitý švec, ale Maryšce se ihned zalíbí. Často si spolu povídají a vymýšlejí bláznivé nápady. Jednou, když Pepin popisuje Maryši vojenskou pušku, přeruší svým zvučným hlasem správní radu. Když přiběhne rozzlobený Francin, ať odejdou ze zahrady - třeba na komín, rozhodne se Pepin a Maryša že na komín opravdu vylezou. Pepin na komíně usne a pak je sundávají hasiči. Velkým průlomem je rádio, které představují lidem v hotelu Na Knížecí. Maryšu rádio velmi zaujme. Hlavně tím, že zkracuje vzdálenost mezi Prahou, a Nymburkem. Při myšlence na zkracování jede Maryša rychle do pivovaru, a zkracuje si sukni přímo u kolen. Je zkracováním tak posedlá, že zkrátí sekyrou ocas svého psa. Zkracuje i nohy u stolu v kuchyni a její " horečka zkracování" vyvrcholí tím, že si chce nechat zkrátit její úžasné, dlouhé vlasy. Boďa ji vlasy ustřihnout nechce. Maryša musí podepsat revers, že s ustřihnutím vlasů souhlasí, a až potom ji Boďa ostříhal. Když Maryša jede na svém kole kolem náměstí nikdo ji nepoznává. Jakmile dojede do pivovaru, kde ji spatří Francin, bere pumpičku na kolo, přehýbá Maryšku přes koleno a před všemi lidmi, kteří utíkali za ní, ji naplácá. Nakonec Maryška oznámí Francinovi, že je těhotná.

- Jazyk: hovorový- např.: tenhleten, slangovévýrazy z pivovarského prostředí např.: sladovník, hanácké nářečí (stréc, divné), Pepinovo slovácké nářečí, archaismy - zastaralé výrazy, dnes už se nepoužívají - knejp , knižní výrazy....