Válka s mloky - Karel Čapek

Název knihy: Válka s mloky

Autor knihy:

- Jméno a příjmení autora: Karel Čapek

- Národnost autora: česká

- Něco k autorovi: Narodil se v Malých Svatoňovicích, poté žil v Úpici. V dětství měl vážné onemocnění páteře. Studoval na gymnáziích v Hradci Králové, Brně a Praze, poté Filozofickou fakultu na UK, Berlíně a Paříži. Bojoval proti fašismu a válkám, proti přetechnizovanému světu. Byl novinářem v Národních listech a Lidových novinách. Přátelil se s T. G. M. - vznik díla Hovory s T. G. Masarykem (kniha pořízena na základě rozhovorů, vypovídá o prezidentově životě, jeho politických, filozofických a náboženských názorech). Zakladatel sci-fi v České republice (vědeckofantastický žánr obsahující spekulace o technologiích, přírodních jevech a dosud neznámých forem života. Děj je většinou zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie-díla R.U.R, Válka s mloky, Krakatit). Před vynálezy varuje ve hře R.U.R - o vzpouře robotů( zde poprvé použito slovo ROBOT). Další dílo varující před technologií je Krakatit- o vynálezu trhaviny, která má zničit svět. Psal i cestopisy např.: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever. Proti fašismu napsal dílo Matka, román Válka s mloky, a pro děti Devatero pohádek. Zemřel ve věku 48 na plícní edém.

- K jakému směru autora řadíme: Autora řadíme k spisovatelům demokratického proudu, autoři v této době (1. polovina 20. století) jsou nazýváni pragmatisty. Pragmatismus= filozofický směr 20. stol., vznikl v USA, kritériem pravdy je užitečnost, skutečnost a zkušenost. Znaky demokratického proudu jsou: autoři se zastávali lidství, byli proti fašismu, ve 20. letech převaha lyrické prózy. Ostatní autoři pragmatisté: Bass,Poláček.

- Historický úvod: rozvoj elektrifikovaných železnic, vznik Československa(28.října 1918) I. sv. válka ( 1914- 1918), fašismus= založen v Itálii, B. Mussolinim v roce 1919, jedná se o politické hnutí, jehož cílem bylo např.: zrušení monarchie a senátu, vyvlastnění majetku katolické církve, vybudování silné armády. Když se dostali fašisté k moci, byly zakázány ostatní politické strany.

Kniha:

- Žánr román - rozsáhlý příběh psaný prózou, hlavní a vedlejší linie, epizody, mnoho postav, které se vyvíjejí, druh velká epika- má děj, postavy se během určitého času rozvíjejí, vedlejší dějové linie a forma próza- psaná do řádků, text je členěn do odstavců a kapitol, typická pro vyprávění, nebo drama

- Hlavní postavy a jejich charakteristika: Kapitán VAN TOCH - vypočítavý, lehkovážný, vlastní obchodní loď, neustále hledá neobjevené naleziště perel, objevitel mloků, vidí v jejich práci dobré peníze, domlouvá se s mloky na spolupráci- on jim bude dodávat zbraně proti žralokům, mloci mu na oplátku budou dávat perly. G.H Bondy - obchodník, podnikatel, touží po jakémkoliv peněžním zisku, vkládá své peníze do rozmnožování mloků, dobře ví, že se mu peníze vrátí. Pan Povondra- vrátný v Bondyho podniku, pustil kapitána van Tocha k Bondymu, často říkal, že svět mloků vznikl díky němu( protože pustil neohlášeného kapitána k panu Bondymu), později, při příchodu mloků do Čech svého činu lituje. Mloci- jejich velitelem byl Cheif Salamander (člověk), mohou žít jen na mělčině, při přemnožení požadovali od lidí více a více pevniny, začali odstřelovat pobřeží USA, Evropy a i přes protesty lidí dále obírali odstřelovali pevniny

- Děj se odehrává v období před 2.sv válkou, kniha je rozdělena do tří částí. 1. část se jmenuje Andrias Scheuchzeri, 2. část Po stupních civilizace a 3. Část nese název Válka s mloky. V 1. části knihy je popsáno, jak kapitán van Toch na své lodi Kondong Bandoeng nachází v mořích jihovýchodní Asie v zálivu DevilBay divná stvoření- mloky, kterým říká TapaBoys. S těmito mloky se sblíží a zjišťuje, že když jim dá nůž, oni mu donesou perly. Po roce se kapitán vrací zpátky do Čech, a hledá investora, který by mu pořídil loď. S lodí měl kapitán velké plány. Chtěl na ni mloky krmit, rozmnožovat a vysazovat je do všech moří. Rozhodl se, že se svým nápadem zajde za podnikatelem Bondym. Přišel neohlášený, a tak vrátný pan Povondra váhal, má, či nemá kapitána za panem Bondym pustit. Nakonec ho pustil, a pan Bondy souhlasil s investicí do nové lodě kapitána, na které měl do Evropy převážet ovoce, koření a perly. Mloky se snažili před veřejností utajit. 2. část knihy je o rozmnožování mloků, a hlavně o setkání mloků s lidmi. Jelikož už jich bylo tolik, nešlo objevení mloků před veřejností utajit. V novinách se vyskytovalo jediné, a hlavní téma- MLOCI. Pan Povondra si vystřihoval všechny články, jejichž téma se týkalo mloků, výstřižků měl přes dva tisíce. Mloci zajímali úplně všechny, zjistilo se, že umí napodobit různé zvuky, včetně lidské řeči. V době, kdy se mloci rozšířili do široké veřejnosti, umírá kapitán van Toch a podnikatel Bondy zakládá Salamandří skupinu, která zajišťuje obchodování s mloky po celém světě. Mloci se používali jako levná pracovní síla, protože za odvedenou práci dostávali jídlo. Pracují v přístavech, ale také jako hvězdy v různých show. Aby lidé ulehčili práci mlokům, dodávali jim různé třaskaviny a zbraně. Tím se stali mloci dobrými obchodními partnery lidí. V 3. části knihy se píše o prvních útocích mloků na lidi. Lidé se začali navzájem před mloky varovat, a chtěli s nimi ukončit veškerý obchod. Mloci na odpor lidí nijak nereagovali, až do zemětřesení v Lousianě, po kterém k lidu poprvé promluvil Chef Salamander. Prohlašoval, aby se lidé stěhovali do hor, protože mloci potřebují více místa. Lidé se odmítli stěhovat, a tak přibývalo více a více zemětřesení a odpalů pevniny, která se sesypala pod hladinu. Při objevení mloka v Praze, ve Vltavě, lituje pan Povondra svého činu, kdy pustil kapitána van Tocha za panem Bondym. Za nejdůležitější považuji poslední kapitolu 3.části, kdy do děje vstupuje sám autor, a promlouvá s vnitřním já. Kniha končí hovorem mezi autorem a jeho vnitřním já. Oba říkají, že se mloci vyhubí navzájem, a lidé, kteří přežili se vrátí na své pevniny.

- Jazyk: spisovný, hodně se objevuje publicistika- články, referáty, expertízy, a různé informace ze studyjí mloků, anglická slova, články v cizích jazycích,odborné výrazy (= neboli termíny, slova s přesně vymezeným významem,v určitém oboru jsou jednoznačná) , knižní výrazy (= v běžném mluveném projevu se moc nepoužívají-působí zvláštně, např. odvětit, arci, záhy, plémě.., objevují se cizí slova v různých jazycích.

- Zajímavost: Zajímavé je, že celý příběh o mlocích je vlastně zástěrka, ve skutečnosti se jedná o popis příchodu nacismu