Název knihy: Divá Bára
Autor knihy:
- Jméno a příjmení autora: Božena Němcová
- Národnost autora: Česká
Něco k autorovi: Vlastním jménem Barbora Panklová, v jejím životě mnoho nejasností, neví se kdy se přesně narodila a kdo byli její rodiče, pravděpodobně pocházela ze šlechtické rodiny. V 17 letech se na nátlak matky provdala za úředníka Josefa Němce, překládán z místa na místo. Neprožívali příliš šťastné manželství. Božena byla hodně nemocná, mnohdy neměla peníze, zemřel ji milovaný syn Hynek. Po jeho smrti vznik díla Babička. Božena byla pod dozorem policie, za pobytu v Praze se seznámila s George Sandrovou, Janem Nerudou aj. Velký význam pro ni měl pobyt na Chodsku, studovala tam zvyky, obyčeje, náměty na pohádky.
K jakému směru autora řadíme: Národní obrození ( 70. léta 18. století - 50. léta 19. století) přesněji 4. Etapa: 40. - 50. léta 19. století ), Bachův absolutismus (= 1851 - 1859 těžké, negativní období, Bach- rakouský ministr vnitra, měl na starost české země, choval se k nim špatně- nesvoboda, cenzura, podporoval germanizaci, vybudoval dokonalou síť policie) , Božena Němcová patří do realistických autorů, v jejich díle Babička jsou ale i znaky romantismu.Znaky realismu: pravdivé zachycení skutečnosti, všestranné studium společenského života, autostylizace - autor není v díle přímo účastněn, zabývají se přítomností.
Historický úvod: Upevněn absolutismus- Bachův absolutismus (= 1851 - 1859 těžké, negativní období, Bach- rakouský ministr vnitra, měl na starost české země, choval se k nim špatně- nesvoboda, cenzura, podporoval germanizaci, vybudoval dokonalou síť policie), zrušeno poddanství (= poddaní měli povinnosti vůči vrchnosti, státu a církvi - státu se odváděla daň, církvi desátek.) Na konci NO se literatura pozdvihla na vyšší úroveň - přiblížila se evropskému standardu. Revoluční rok 1848 ve většině měst Evropy. 2. června 1848 zrušeno poddanství v Čechách Ferdinandem I. Dobrotivým. 11. června 1881 první otevření Národního divadla.
Kniha:
Žánr : povídka( = krátký příběh s poutavou zápletkou, jednoduchá děj) druh epika ( =má děj, příběh je rozvíjen postavami, odehrává se v nějakém prostředí a čase) forma: próza ( = text, který se píše do řádků, typická pro vyprávění nebo drama, text je členěn do odstavců )
Hlavní postavy a jejich charakteristika :
Bára - černovlasá,nebojácnádívka chováním připomínající chlapce, ale vzhledem byla krásnou dívkou tehdejší doby (krátký nos, plné rty, bílé zuby, krásně opálená), chodila prostě, ale vždy čistě oblékaná - tmavá sukně, bílá halenka, v zimě k jejímu oblečení přibyl kabátek, říká se jí " divá" protože ji údajně podstrčila klekánice, hodná, pomáhá druhým, poctivá, nevěřila na pověry, uměla jako jediná dívka plavat, tajně zamilovaná do myslivce - nepřipouští žádné city .
Pastýř Jakub - otec Báry, silný muž, ne moc pohledný, málo se směje, velmi Báru miluje a nedá na ni dopustit.
Elška - dobrá kamarádka Báry, drobná, naivní, miluje přírodu, má ráda Báru takovou jaká je, ignoruje pomluvy ostatních. Oproti Báře je Elška velmi plachá a stydlivá, velmi ráda vyjadřuje své city, které líčí Báře.
Pes Lišaj - nejlepší kamarád Báry, vždy ji pomáhal v těžkých chvílích.
Jozífek - malý, kamarádský, chlapec, který měl rád Báru, protože ho chránila před staršími chlapci, dobrosrdečný.
Myslivec - zamilovaný do Báry, poději její ženich
Děj se odehrává v 19. století ve vesnici na Nymbursku. Bára vyrůstá ve volné přírodě. Je ponižována okolím, kvůli svému vzhledu a svým vlastnostem, je jiná než ostatní, a to je podle občanů z vesnice špatně. Bára má kamarádku Elšku ( narozdíl od průbojné Báry je plachá a stydlivá ), a kamaráda Josífka, který ji tajně miluje. Elška má bohatou tetu v Praze, za kterou ji na 3 roky poslala paní Pepinka a Josífek odjel studovat do města. Bára zůstává sama a je tatínkovy velkou pomocnou sílou. Po návratu Elšky z Prahy jsou s Bárou opět nejlepší kamarádky, a Elška vypráví Báře o Hynkovi, do kterého se v Praze zamilovala, a chce si ho vzít. Elška ovšem netuší, že jí paní Pepinka ženicha už vybrala. Má jím být bohatý vesnický správce. Bára chce své nejlepší kamarádce pomoct a tak využívá situace, kdy mezi pověrčivými občany putuje fáma o bílé smrtce, která chodí po lese. Jednoho dne pan správce navštěvuje Elšku a po cestě zpátky míří k pověstnému lesu, do kterého je doprovázen kostelníkem a jeho pomocníkem. Bára se strojí za strašidlo a pouští se do akce. Zjevuje se před správcem, a vyhrožuje mu smrtí, pokud nepřestane chodit za Elškou. Zbabělý správce omdlívá a jeho doprovod utíká do vsi, kde vybuřují velkým poplachem, a spolu se sedláky jdou zpět do lesa hledat strašidlo. Pronásledování strašidla bylo úspěšné až po mostek přes řeku, na kterém našli pouze bílou plachtu, a Bářinu sukni. Ve vsi se uspořádala schůze a vymýšlí se pro Báru trest. Bára si za svůj čin musí odbýt jednu noc v márnici u hřbitova. Vystrašení lidé se za ni chodí přimlouvat, prosí za odpuštění ale Bára je beze strachu a dobrovolně odchází spát do márnice. V noci za ní přichází otec s Lišajem, kteří u Báry zůstávají do rána. Ráno jde kolem myslivec, do kterého je Bára tajně zamilovaná. Jelikož vidí pastýře Jakuba, jak leží u márnice, jde k němu a ptá se, proč spí u márnice. Pastýř Jakub mu vypráví celý příběh. Myslivec bez rozmyšlení vybíjí dveře do márnice a překvapené Báře vyznává lásku. Otec Báry oběma požehnává a do týdne se uspořádala veselka. I Elška se dočkala svého milého, protože bohatá teta z Prahy vymyslela plán, že veškeré bohatství dá Elšce pod podmínkou, že si vezme Hynka. Jelikož byly peníze paní Pepince velmi blízké a měla pořád málo, sňatek povolila.
- Téma: Přátelství, nebojácnost, výjimečnost hlavní hrdinky ,
- Kompozice: odstavce, věty, větné ekvivalenty, vsuvky
- Motiv: polednice - pověry, Bára - motiv nebojácnosti, rozhodnosti, Elška - symbol křehké dívky
Jazyk: spisovný, názvy vesnic, archaismy (= zastaralá slova- mejtiště, jsa, hůně, dřevenky), knižní výrazy (= v mluveném projevu se moc nepoužívají), zdrobněliny
Žádné komentáře:
Okomentovat