- hrubá - cihlářské výrobky, žáruvzdorné materiály
- jemná - porcelán, hrnčířské výrobky, pórovina, kamenina
1) Hrubá
1.1 Cihlářská výroba
Mezi produkty patří cihly ( plné, děrované), tašky, lehčený zdící materiál ( YTONG). Surovinami pro výrobu těchto produktů jsou cihlářské hlíny, jíly, ostřiva (písek, škvára- zabraňují popraskání cihel při výpalu), popřípadě lehčiva. Suroviny se pomelou v kulovém mlýně, smísí se s vodou, vznikne těsto, které se lisuje ( formují se cihly) pak se suší a vypaluje při teplotě 900°C - 1000°C.
1.2 Žáruvzdorné materiály
Žáruvzdorné materiály se používají tam, kde potřebujeme žáruvzdornou vyzdívku a teplota použití těchto materiálu je alespoň o 200°C nižší, než teplota tání. Tyto teploty se zkouší v laboratorních testech v pecích, na tzv. Segerových žároměrkách, které jsou označeny číslem, a každému číslu náleží určití teplota deformace. Žáruvzdorné hmoty se dělí podle povahy ( podle prostředí, ve kterém se používají)
- kyselé
- zásadité
- neutrální
- šamot - Neutrální obsahuje více než 30% oxidu hlinitého, teplota 1200 - 1400°C. Kyselý obsahuje méně než 30% oxidu hlinitého, teplota 1200 -1400°C. Používá se v horní části vysoké pece, ve sklářských pecích a v koksárenských pecích.
- dinas - kyselá žáruvzdorná hmota, vyrábí se z čistého křemene, teplota 1600 - 1700°C. Používá se ve sklářských pecích.
- magnezit - hlavní složkou je oxid hořečnatý, pro zásadité prostředí, teplota 1500 - 1800°C. Používá se v ocelářských a cementářských pecích. Nevýhodou je, že se nesmí používat u diskontinuálních výrob, protože špatně snáší velké tepelné rozdíly.
- grafit - teplota použití až 220°C. Používá se pro spodní část vysoké pece, u výroby karbidu vápenatého. Nelze jej použít pro oxidační prostředí.
šamotová vyzdívka
2) Jemná
2.1 Výroba porcelánu
Hlavní surovinou pro výrobu porcelánu je kaolín = jíly a hlíny s vysokým obsahem kaolinitu (cca 50%), živce-tavivo = snižuje teplotu tání (cca 25%) a oxidu křemičitého - ostřivo = látky zabraňující popraskání při výpalu ( cca 25%). Při výrobě porcelánu se nejprve kaolín rozplaví /vznik řídkého kalu). K rozplavenému kaolínu se přidá jemně rozemletý živec a oxid křemičitý. Celá směs se zhomogenizuje. Pak se přebytečná voda vyloučí na kaolisech, za vzniku plastického těsta, které se zpracovává tvarováním( lisy, formy). Následuje 1. výpal, na tzv. biskvit ( 900°C) > porézní střep. Tato porézní hmota se glazuje > střep nasákne glazurou, pak se provede druhý výpal při teplotě 1350 °C - 1450 °C na konečný výrobek.
Naglazovaný porcelánový výrobek = slinutý nepórovitý střep
Místo těžby kaolínu
Žádné komentáře:
Okomentovat